Statek č.p.61

1. Zemědělská usedlost č.p. 61

Obytný patrový roubený dům,z r. 1808.

mla_61_odkramu.jpg (19752 bytes)Řadila se k největším a nejbohatším usedlostem v obci. K hospodářství patřívalo od 17 do 22 hektarů polí, 1 - 2 ha luk, 5 - 7 ha pastvin, 9 - 18 ha lesa a necelý hektar chmelnic. Na počátku 20. století zde měli pár koní, 8 krav , 5 telat, 2 kozy a 3 prasata. Žila tu třígenerační rodina hospodáře se 2-3 dětmi. Starý hospodář s ženou bydleli v samostatném výměnku. Čeleď zde v 19. století zastupovali dva pacholci a dvě děvečky. Jejich počet se později zredukoval pouze na jednu děvečku.

mla_61.jpg (26198 bytes)Dům trojdílný (světnice - síň - chlév), chlévového typu. U tohoto typu mívá chlév kromě běžného vchodu do dvora také propojení dveřmi do síně, což bylo v zimě praktické a zde v horských pohraničních oblastech běžné.

Chmelařský dům obvykle charakterizuje velikost stavby, minimá1ně dvě řady štěrbinových větráků (dle počtu podlaží půdy), zvláštní otvor v pod1aze půdy ústící do horní síně nebo pavlače a samozřejmě vlastní sušička chmele.

Větráky ve střeše umožňovaly sušit přirozeným teplem a provětráváním chmel, rozložený na obou podlažích půdy. Především pro tento starý způsob sušení chmele a jeho uskladňování v komorách bylo zapotřebí oněch obrovských prostor.

Během svého stavebního vývoje doznal tento dům několik drobných stavebních změn. Původní roubené stěny přízemní světnice, jejíž součástí byla i podstávka, byly koncem minulého století z důvodu špatného stavu a již nedostačující nosnosti nahrazeny cihlovým zdivem s většími okny .V souvislosti s postavením druhého komína pro sušičku chmele byla původní pec na chleba, která svým tělesem vystupovala ze síně mimo půdorys objektu do tělesa silnice, nahrazena novou pecí, již v zadní části první komory. Se stavbou druhého komína souviselo i zrušení posledního pole klenby v síni přízemí.

lnstalační rekonstrukce vybavení domu odpovídá období počátku 20. století, kdy ještě přežívalo staré tradiční zařízení a vybavení, avšak bylo již doplňováno moderními továrenskými výrobky. Pouze dvě přední komory v patře jsou instalovány muzejním způsobem s expozicí lidového malovaného nábytku a stavebního vývoje obce včetně dokumentace opravovaných a přenášených staveb.

Zajímavým a pro tento region typickým je systém topení v kachlovém sporáku ve světnici. Přikládá se do něj vždy ze síně. Také dva litinové kamnovce jsou osazeny ze strany síně nad dvířky kamen. Byla v nich stále teplá užitková voda. V síni stával vždy také kotel s vlastním topeništěm. Sloužil pro ohřívání většího množství vody při praní, koupání, zabíječce apod. V zdejší ovocnářské oblasti se pravidelně využíval i pro vaření povidel. Nad kotlem je osazeno zařízení na jejich míchání.

mla_svetnice2.jpg (24706 bytes)Světnice je kryta povalovým stropem, který je rekonstrukcí původního poškozeného. Pro tento region je typický, především u zděných domů, systém odvádění vody z orosených okenních křídel. Ještě koncem 19. století bývala u zdejších zděných objektů i v jejich obytné části jednoduchá okna zapuštěná do stěn. Voda stékající v zimě při topení na dřevěnou nebo kamennou parapetní desku byla odváděna podélnými žlábky směřujícími do otvoru ve středu, a jím protékala do malé niky, ve které byla zasunuta speciální hranatá keramická nádoba s ouškem. Tak jako ve všech tradičních lidových stavbách, i zde se vytápěla pouze světnice a spalo se v patře ve studených komorách.

Dvůr usedlosti ohraničuje v přední části na jedné straně obytný dům, naproti zděný výměnek a kolmo vzadu ho uzavírá stodola. Všechny zdejší dvory jsou dlážděny hrubými kameny a později též dlažebními kostkami.

 

2.Výměnek

Zděná patrová stavba s vlastním chlévem z poloviny 19. století. Stojí na místě starší dřevěné stavby. Sloužila k bydlení starých hospodářů.

 

3.Kůlna na vozy

Řepčice (okr. Litoměřice), začátek 19. století, převezena r. 1986.

 

4.Roubený špýchar

mla_zentour_stodola.jpg (27099 bytes)Lukov (okr. Litoměřice), konec 18. století, převezen r. 1986.

Je pozoruhodný svou arkádovou pavlačí.

 

5.Hrázděná stodola

Suletice (okr. Ústí nad Labem), začátek 19. století, převezena r. 1985.

Vedle stodoly je umístěn žentour, který byl jednou z pohonných jednotek menších mla_zahradka.jpg (22965 bytes) zemědě1ských strojů. Byl tažen voly nebo koňmi, přičemž točivý pohyb se přenášel hřídelí na transmisi a z ní na mlátičku nebo řezačku slámy. Za stodolou je malá zelinářská zahrada, po jejímž obvodu se pěstuje na 60 druhů domácího koření a léčivek. Její produkce sloužila pouze pro vlastní potřebu hospodářství.

 


6.Sušárna ovoce bezdýmová a s přenosnými lískami

Současná podoba odpovídá poslednímu vývojovému typu vesnických sušáren z konce 19. století. Starší část stavby je z 1. poloviny 19. století. Z trosek byla rekonstruována v letech 1985 -1990.

Je poslední funkční sušárnou v regionu Českého středohoří.

Poslední úprava: 1.1.1970 © 2009 Soubor lidové architektury Zubrnice

Soubor lidove architektury Zubrnice

     Novinky (nové)
Zpřístupněné objekty:
     Objekty      - Statek č.p.61      - Studna      - Kostel      - Špýchar      - Obchůdek      - Škola      - Mlýn Týniště 27      Virtuální prohlídka
Objekty ve výstavbě:
     - Mlýn Týniště 28        - 3D model
Projekty Evropského fondu pro regionální rozvoj - Cíl 3:
     - Statek z Loubí
Dění ve skanzenu:
     Proběhlé akce      - Masopusty      - Velikonoce      - Stavění májky      - Jarmarky      - Podzimy na vsi
     Připravované akce      Informace      Kde nás najdete      Ke stažení      Zajímavé odkazy
Připomínky webmastrovi pošlete prosím na:
     eltt@email.cz
Připomínky k muzeu pošlete prosím na:
     info@zubrnice.cz
Autorské právo:
© 2009
Soubor lidové architektury Zubrnice

Statistika návštěv: